Co je to tedy ta atletická triáda?
Vlivem nepřiměřeného snížení energetického příjmu ve stravě dochází k několika problémům, které ještě prohlubuje náročný tréninkový a zápasový režim. Pokud tedy sportovkyně dlouhodobě nepřiměřeně snižují svůj energetický příjem za současného vysokého energetického výdeje, dochází vlivem sportovní aktivity k poruchám menstruace a následně k řídnutí kostí (osteoporóze). Triáda je tedy označení pro tyto tři jevy v podobě nízkého energetického přijmu, poruchy menstruace a řídnutí kostí.
Pokud k nízkému energetickému příjmu přidáme ještě poruchu příjmu potravy v podobě bulimie nebo mentální anorexie, zdravotní dopady budou mnohem závažnější. Vlivem snížené kostní hmoty hrozí častější zlomeniny, a to nejen ve stáří, kdy je hustota kostní tkáně velice důležitá pro kvalitu života. Byla popsána spousta případů, kdy se ženy, které měly všechny symptomy atletické triády během sportovního života, pokoušely po skončení sportovní kariéry otěhotnět, ale bohužel neúspěšně. Je jasné, že je to opravdu velká daň v podstatě za nic, jelikož tímto způsobem rozhodně sportovní výkonnost podpořit nelze (M. J. D. Souza et al., 2014).
Nichols, Rauh, Lawson, Ji, & Barkai (2006)dokonce zjistili, že přibližně 4,3 % atletek má všechny tři příznaky atletické triády a kdekoliv na stupnici mezi 5,4 – 26,6 % atletek má dva příznaky triády napříč všemi sporty.
Nichols (2006)se v další práci zabýval výskytem atletické triády na středních školách v americké Kalifornii. Ze šesti škol vybrali do studie 170 dívek, u nichž zjistili, že kolem 20 % dívek splňovalo alespoň jedno kritérium pro zařazení do atletické triády, necelých 6 % dívek již splňovalo dvě kritéria a 1,2 % (2 dívky) splňovala všechna kritéria triády. Bohužel i výskyt jednoho kritéria s sebou nese budoucí zdravotní rizika.
De Souza (2010)ve své práci uvádí zjištění, že kolem poloviny fyzicky aktivních žen (ženy, které se pravidelně věnují cvičení) někdy mělo menstruační problémy. Z toho je vidět, že se jedná o celkem rozšířený jev, který je spojen s nerozumným stravovacím opatřením.
Energetický deficit
Prvním a klíčovým faktorem pro rozvinutí atletické triády je nepřiměřený energetický deficit způsobený radikálním omezením stravy. Stravovacím omezením může dojít až k závažným formám poruchy přijmu potravy typu bulimie nebo mentální anorexie, kdy už se pacient bez odborné pomoci, která povede k úspěšné léčbě, neobejde. Energetický deficit spojený s náročným tréninkovým režimem vede ke ztrátě tělesné hmotnosti. Bohužel však dochází jak ke ztrátě tukové tkáně, tak ke ztrátě tkáně svalové, což je většinou negativní jev redukčních režimů. Mezi další důsledky takovéhoto omezení patří snížená výkonost na tréninku nebo v soutěži, větší únava, malátnost a řada dalších potíží spojených s logickým nedostatkem vitaminů a minerálních prvků. Za rozumný energetický deficit, který se běžně používá při redukčních programech, je považována hodnota 2 000 kJ za den oproti denním energetickým potřebám organismu.
Poruchy menstruačního cyklu
V případě neadekvátního energetického deficitu a vyčerpávajícího tréninku dochází k poruchám menstruačního cyklu, které mohou vyústit až v absenci menstruace vlivem nedostatku estrogenních hormonů. To potom může pokračoat až k poruchám reprodukčních schopností, které mohou přetrvávat i dlouho po skončení kariéry. Mezi další rizika patří například zvýšená pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních onemocnění díky chronicky snížené hladině estrogenů. Vlivem energetické restrikce se zpomalí metabolismus, a jelikož je lidský organismus výborný hospodář, tak se potlačí energeticky náročné a momentálně ne tak důležité funkce lidského organismu jako třeba funkce rozmnožovací, imunitní a regenerační (D. Souza, Jane, & Williams, 2004).
Jak se z toho dostat?
D. Souza (2004)uvádí, že jednoduché přidání na jídle, čili zvýšené množství zkonzumované energie, dokáže zvrátit poruchy menstruace. Bohužel však záleží na spoustě faktorech, jako je například délka trvání a objem nepřiměřené energetické restrikce, či náročnost tréninku v období energetické restrikce. Tady platí pravidlo, že trpělivost růže přináší a všechny tyto problémy je třeba včas řešit s ošetřujícím lékařem.
Poruchy metabolismu kostry
Poruchy kostní tkáně v podobě snížené kvality kostí (minerální hustota) jsou spojeny s nedostatečným energetickým příjmem potravy a s problémy s menstruačním cyklem. Klíčovým obdobím pro dosažení co nejlepšího stavu kostry je období přibližně do třiceti let života. Od této doby dochází k přirozenému úbytku kostní tkáně. Ženy po menopauze jsou díky absenci estrogenním vlivům ohroženy mnohem více než muži. Pro zpomalení úbytku kostní tkáně je zejména důležité kosti přiměřeně zatěžovat sportovní aktivitou. Samozřejmostí je adekvátní stravovací režim, který zaručí dostatečné potřeby kalorií, vitaminu, minerálních a stopových prvků. Co nejkvalitnější stav kostry je jedním z ukazatelů předpokládané kvality života ve stáří. Všichni jistě znáte známé zlomeniny krčku kyčelního kloubu a jejich negativní důsledky na život (Cobb et al., 2003).
Co s tím?
Klíčovou zbraní v prevenci a léčbě atletické triády je zajištění dostatečného energetického příjmu s adekvátním zastoupením všech makro a mikroživin. Studie naznačují, že ženám se po tomto opatření vrátila menstruace i bez přerušení v tréninkovém režimu. V případě výskytu poruchy příjmu potravy je nutná spolupráce s psychologem. Nejlepší je problému předcházet, než pak řešit vzniklé zdravotní komplikace. Pokud již trpíte sníženým množstvím kostní tkáně, je tady opět klíčová optimalizace energetického přijmu, strava s dostatečným zastoupením vápníku, vitaminu D, hořčíku, draslíku a vitaminu K pro nejlepší zajištění zlepšení stavu kostní tkáně. Pokud si nejste ve svých krocích jisti, tak raději vyhledejte pomoc specialisty, který vám pomůže odborně vaše problémy vyřešit (Cl, B, M, A, & J, 1997).
Shrnutí
Dnes jsme si představili triádu sportovkyň, kterou způsobuje několik faktorů: výrazné snížení energetického příjmu v kombinaci se sportovní aktivitou, poruchy menstruačního cyklu a zhoršené kvality kostní tkáně. Současně se může, ale i nemusí objevit porucha příjmu potravy jako je bulimie nebo mentální anorexie. Pokud je diagnóza kompletní, jedná se o velmi závažný zdravotní stav, který má negativní dopad na organismus. Vlivem nedostatečné stravy dochází ke chronicky snížené koncentraci estrogenních hormonů, které mají vliv na poruchy menstruačního cyklu. Organismus potlačuje momentálně „nedůležité“ tělesné procesy a soustřeďuje energii pro životně nezbytné procesy. Dochází k potlačení imunitních funkcí, možné jsou například i poruchy termoregulace. Snížená koncentrace estrogenních hormonů v kombinaci s energetickou nedostatečností stravy a sportovní aktivitou má za následek snížení hustoty kostní tkáně, což vede k předčasné osteoporóze. Tím, že zajistíte organismu dostatek energie a prostoru pro regeneraci, dokážete tento stav zvrátit, ale i tady platí staré známé přísloví: „Čím dříve, tím lépe.“
Ondřej Klein
Literatura:
Cl, O., B, D., M, J., A, L., & J, W. (1997). American College of Sports Medicine position stand. The Female Athlete Triad. Medicine and Science in Sports and Exercise, 29(5), i–ix. https://doi.org/10.1097/00005768-199705000-00037
Cobb, K. L., Bachrach, L. K., Greendale, G., Marcus, R., Neer, R. M., Nieves, J., … others. (2003). Disordered eating, menstrual irregularity, and bone mineral density in female runners. Medicine & Science in Sports & Exercise, 35(5), 711–719.
De Souza, M. J., Toombs, R. J., Scheid, J. L., O’Donnell, E., West, S. L., & Williams, N. I. (2010). High prevalence of subtle and severe menstrual disturbances in exercising women: confirmation using daily hormone measures. Human Reproduction, 25(2), 491–503. https://doi.org/10.1093/humrep/dep411
Nichols, J. F., Rauh, M. J., Lawson, M. J., Ji, M., & Barkai, H.-S. (2006). Prevalence of the Female Athlete Triad Syndrome Among High School Athletes. Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, 160(2), 137–142. https://doi.org/10.1001/archpedi.160.2.137
Souza, D., Jane, M., & Williams, N. I. (2004). Physiological aspects and clinical sequelae of energy deficiency and hypoestrogenism in exercising women. Human Reproduction Update, 10(5), 433–448. https://doi.org/10.1093/humupd/dmh033
Souza, M. J. D., Nattiv, A., Joy, E., Misra, M., Williams, N. I., Mallinson, R. J., … Panel, E. (2014). 2014 Female Athlete Triad Coalition Consensus Statement on Treatment and Return to Play of the Female Athlete Triad: 1st International Conference held in San Francisco, California, May 2012 and 2nd International Conference held in Indianapolis, Indiana, May 2013. Br J Sports Med, 48(4), 289–289. https://doi.org/10.1136/bjsports-2013-093218