Mít faktickou chybu hned v samotném názvu článku, to vyžaduje určitou míru umu. Řeč totiž nebude přesně o kaloriích, ale o kilokaloriích (ve zkratce kcal, jedna kilokalorie je tvořena tisícem kalorií), které ale nikdo v běžné mluvě nepoužívá, a tak se pojem kalorie usadil ve slovní zásobě jak laiků, tak odborníků.
(Kilo)kalorie můžeme najít v každé potravině, a slouží jednoduše jako zdroj energie pro fungování našeho organismu. To, kolik kalorií daná potravina má, je určeno jak její hmotností, tak i zastoupením jednotlivých živin v této potravině. Mezi živiny, které v tomto ohledu hrají roli, se řadí sacharidy, bílkoviny, a tuky. A zatímco v jednom gramu sacharidů anebo bílkovin se nachází 4 kilokalorie, v jednom gramu tuku jich nalezneme 9.
Jak vlastně určit svůj kalorický příjem, a co v této volbě brát v potaz? Než se pustíme do trochu složitějších výpočtů, je nutné si říci, že určitý kalorický příjem pro zajištění základních životních funkcí vaše tělo potřebuje vždy, ať už vykonáváte fyzickou aktivitu, či pouze lenošíte v posteli.
To, kolik kalorií vlastně příjmout, záleží z velké části na rychlosti vašeho klidového metabolismu, který může být ovlivněn genetikou, typem postavy, věkem, infekcí, stresem apod., stejně jako dalšími faktory.
Naše tělo jako smartphone?
Pro lepší pochopení si naše tělo představme jako smartphone. Pokud bychom si jej ráno zapomněli doma a celý den ho nepoužívali, potřeboval by pro své fungování nejméně energie, analogií je člověk, který by celý den nevylezl z postele, a prakticky by se ani nehýbal – v tomto případě by bylo potřeba pokrýt jen potřeby takzvaného bazálního metabolismu.
V případě, že bychom smartphone použili pro napsání několika málo SMS, a párkrát denně zkontrolovali své sociální sítě, spotřeba energie by byla mírně vyšší. Při převedení na člověka by se jednalo o nenáročný den v práci, kdy je energie vydávána pro přechod mezi stanovišti, udržení vzpřímené pozice, či psaní na klávesnici. V tomto případě je tedy i kalorický výdej mírně vyšší, čemuž musí odpovídat i energetický příjem.
A nyní si představte situaci, kdy od rána projíždíte ztraceni městem se zapnutou GPS, do toho vám neustále někdo volá, a následně odpoledne strávíte 3 hodiny u zubaře hraním her a večer bloudíte hodinu lesem se zapnutou svítilnou (nechci vědět proč). Energetická náročnost takového dne bude pro váš smartphone jistě nejvyšší. Podobně na tom bude i sportovec, mající dvoufázový intenzivní trénink proložený plaváním.
Rozdíl v energetickém příjmu člověka podobného věku a typu postavy i rychlosti metabolismu může být v závislosti na míře fyzické aktivity i několikanásobný - tento fakt je nutno vždy vzít v potaz.
Nehynoucí pravdou je, že pokud je kalorický příjem o mnoho vyšší, než je optimální příjem, dochází k (mnohdy) nechtěnému nabírání na hmotnosti, pokud je naopak příliš nízký, zpravidla dochází k hubnutí či tréninkové stagnaci – svou roli zde hrají i hormony, do nichž se však pro účely tohoto článku nebudeme pouštět.
Kalorický příjem je tedy značně individuální, odvíjí se od pohlaví, věku, genetiky, či mentální/zdravotní pohody jedince, a velkou roli zde hraje i míra aktivity. Tento díl berte jako určité intro k tomu, co vás čeká v dílech dalších, kdy se společně pokusíme alespoň přibližně kalorický příjem určit, a ukážeme si, do jaké míry jej ovlivňuje fyzická aktivita. Na příště si tedy připravte poznámkový blok a kalkulačku, a budu se na vás těšit.|
Jakub Kalus
