Udržte své hormony pod kontrolou - 1. část - Leptin

Tělo se snaží díky svým hormonům zachovat stálou tělesnou hmotnost, což je sice vlastnost krásná, ale díky stále stoupajícímu počtu obézních osob po celém světě se může zdát, že někde je zádrhel. Jaké hormony by se správně měly podílet na tom, aby se naše hmotnost nedostávala do extrémů, a proč tento autoregulační systém často nefunguje? V této první části se podíváme na hormon zvaný leptin.

Leptin je vylučován hlavně v buňkách tukové tkáně a při zvýšené koncentraci zodpovídá za snížení pocitů hladu. Dokáže totiž signalizovat našemu mozku, že přijímame dostatek energie, a další přísun potravy v daný moment není potřebný. ¹ Při nízké koncentraci naopak mozku „řekne“, že naše tukové zásoby jsou nízké, a měli bychom se najíst.  

Prvně byla jeho funkce objevena u myší v roce 1994, kdy po aplikování tohoto hormonu obézním myším, které se předtím přejídaly, došlo k výraznému úbytku na váze a snížení chuti k jídlu. Tento jev samozřejme vyvolal obrovský zájem o tento hormon a možnou léčbu obezity.

Pokud to jednou za čas na rodinné oslavě přeženeme s jídlem, v ideálním případě by naše tělo mělo „zakročit“ a vyloučit více tohoto hormonu, díky čemuž bychom v další dny měli menší pocit hladu a díky tomu i menší kalorický příjem, aby se opět naše tělo vrátilo do stavu rovnováhy. Zajímavostí je, že čím více tuku máme, tím více leptinu se vylučuje ². Neměl by tedy každý člověk být hubený, když se naše tělo takto snaží, abychom nepřibírali

Na obrázku vidíte, že zvýšené množství tukové tkáně vy mělo vyvolat zvýšené vylučování leptinu a snížen příjem potravy a zvýšený výdej energie. U malého množství tukové tkáně by mělo docházet k jevům opačným.

Ideální scénář, kdy by všichni, kteří se přejídají a mají kila navíc díky funkci leptinu zhubli na optimální váhu je často zhacen díky fenoménu, který je nazýván „leptinová rezistence“ ³. V podstatě je s přibývajícími kily tvořeno stále více leptinu, který ale naše tělo nedokáže příjmout a využít (nedostane se k mozku), takže se naše chuť k jídlu nikterak nemění.

Vaše tělo si dokonce může myslet, že nadále hladoví, jelikož nedokáže leptin správně využít, a náš mozek si stále myslí, že je jej málo – což pro něj znamená, že má i málo buněk tukové tkáně, které je třeba obnovit, aby nedošlo k hladovění. K čemu to vede? Ano, k dalšímu příjmu potravy, a nabírání přebytečných kil, čímž se dostáváme do začarovaného kruhu. V současnosti je tato rezistence považována za jednu z hlavních příčin vzrůstající míry obezity (spolu s inzulinovou rezistencí).

K leptinové rezistenci často vede příliš mnoho tělesného tuku a ním spojené projevy, jako je zvýšené množství volných mastných kyselin v krvi, případně zánětlivé procesy. Tento fakt je na leptinu zrádný – zatímco je tvořen buňkami tukové tkáně, tak příliš mnoho tuku může poškodit jeho konečnou funkci. Čím více tělesného tuku máme, tím je pro nás hubnutí obtížnější. I z tohoto důvodu by si kupříkladu kulturisté měli dávat pozor na „objemovky“, stejně tak by se samozřejmě i zástupci z řad nesportovců měli snažit, aby si udrželi množství tuku na uzdě, než jej poté hrdinsky shazovat po desítkách kil.

Jak se této rezistence zbavit? Možná vám příjde, že vám neřeknu nic nového, ale zde jsou rady, díky kterým utečete ze začarovaného kruhu:

• Omezit zpracované potraviny, které často vyvolávají zánětlivé procesy
• Jíst více rozpustné vlákniny – ochraňuje funkci trávicího traktu a podílí se na ochraně proti obezitě
• Cvičit – Dá se říci, že pohyb je opravdu lékem na vše
• Dobře spát – nedostatečný spánek zhoršuje funkci leptinu
• Mít vysoký příjem bílkovin – vyšší příjem bílkovin zvyšuje citlivost na leptin
• Snížit příjem sacharidů

Tyto obecné rady pravděpodobně velkou díru do světa neudělaly, ale alespoň máte o jeden důvod více se jich držet.

Hlavním bodem k zapamatování je tedy to, že po překročení určité hranice množství tělesného tuku nás naše tělo „zradí“ a přestane z hormonálního hlediska fungovat tak, jak má. V případě leptinové rezistence nedochází k očekávanému snížení chuti k jídlu, ale k efektu opačnému. Dodržováním obecných zásad zdravého stravování můžete nechtěnému přibírání na váze uniknout.

                                                                                                                                                                     Jakub Kalus

Reference:

1) ALLISON, M. B. a M. G. MYERS. 20 YEARS OF LEPTIN: Connecting leptin signaling to biological function. Journal of Endocrinology. 2014, 223(1), T25-T35. DOI: 10.1530/JOE-14-0404. ISSN 0022-0795. Dostupné také z: http://joe.endocrinology-journals.org/cgi/doi/10.1530/JOE-14-0404

2) CONSIDINE, Robert V., Madhur K. SINHA, Mark L. HEIMAN, et al. Serum Immunoreactive-Leptin Concentrations in Normal-Weight and Obese Humans. New England Journal of Medicine. 1996, 334(5), 292-295. DOI: 10.1056/NEJM199602013340503. ISSN 0028-4793. Dostupné také z: http://www.nejm.org/doi/abs/10.1056/NEJM199602013340503

3) Woods SC. The control of food intake: behavioral versus molecular perspectives. Cell Metab. 2009 Jun;9(6):489-98. Review.