Maka a výhody jejího užívání

Jedním z hlavních aspektů vzrůstu bude jistě fakt, že Maka slibuje afrodiziakální účinky. Nativní kmeny používali Maku v sušené a vařené formě. První písemné známky o této plodině pochází z roku 1 553 od španělských dobyvatelů. Maka je dělena dle barvy kořenu, která může být žlutá, červená nebo černá (Gustavo F. Gonzales, 2012).

Sušený kořen obsahuje 10,2 % bílkovin, 59 % sacharidů, 2,2 % tuků a 8,5 % vlákniny. Ve složení bílkovin jsou zastoupeny všechny esenciální aminokyseliny a v zastoupení tuků je to 40 % nasycených mastných kyselin a 52 % nenasycených. Mezi nejhojněji vyskytující se minerály patří železo, vápník, měď, zinek a draslík. Maka je jediná rostlina, která obsahuje látky macaridine, macaene, macamides a maka alkaloidy. Macaeny jsou nenasycené mastné kyseliny a ostatní jsou steroly. Obsah biologicky aktivních látek se liší napříč druhem rostliny. Tyto sloučeniny působící samostatně nebo synergicky (v harmonii) a s velkou pravděpodobností způsobují zdravotní účinky rostliny (Valerio & Gonzales, 2005).

Vliv užívání Maky

Vliv užívání Maky na libido:

Studie prováděna na zvířatech zjišťovala, zda po podání signifikantní dávky dojde ke zvýšení libida u samců. V rámci dvou studií ta první potvrdila hypotézu, že užívání Maky zvyšuje libido, ve druhé studii nemělo podávání Maky žádný efekt (Cicero, Bandieri, & Arletti, 2001)& (Lentz, Gravitt, Carson, & Marson, 2007).

Review doposud publikovaných studií dokázalo na základě vstupních kritérií zahrnout pouze čtyři RCT práce, z nichž vyplývá pozitivní účinek na zvýšení sexuální touhy zdravých mužů a žen v období menopauzy (Shin, Lee, Yang, Lim, & Ernst, 2010).

Vliv užívání Maky na spermie:

Další studie uskutečněné na zvířatech dokazují, že Maka dokáže zvýšit počet a dokonce i hybnost spermií. Zajímavé je, že pouze kořen z černé a žluté Maky má tyto vlastnosti. V rámci červené Maky se podobné vlastnosti neprokázaly. Jedná se o odlišný obsah biologicky aktivních látek zodpovědných za inhibici spermatogeneze a motility spermií (Gustavo F. Gonzales, 2012).

Máme k dispozici i více vypovídající studii na mužské části populace. Devět mužů užívalo po dobu čtyř měsíců tablety z Maky (1,5g nebo 3g na den) za účelem zjištění, jestli se zlepší parametry mužské plodnosti. Po čtyřech měsících bylo provedeno vyhodnocení a zjistilo se, že Maka dokázala zvýšit množství spermií a jejich hybnost nezávisle na užívané množství (G. F. Gonzales et al., 2001).

Maka a prostata:

Naopak červená Maka v rámci další zvířecí studie měla nejvýraznější pozitivní účinek na zbytnělou prostatu. Žlutá nějaký účinek také měla, černá vyšla bez účinku. Pravděpodobně biologicky aktivní látky, které jsou zodpovědné za efekt červené Maky, jsou benzyglucosinoláty a polyfenoly (Gustavo F. Gonzales, 2012).

Maka a hormony:

Vědci zkoumali, jestli má užívání extraktů z rostliny Maka efekt na hladiny hormonů u mužů ve věku od 21 do 56 let. Rozdělili muže do tří skupin, kdy dvě skupiny užívaly extrakt z Maky (1,5g a 3g na den) a třetí dostávala placebo. V kontrolních týdnech (2,4,8 a 12) se analýza hormonů v krvi nikterak nelišila od kontrolní skupiny a vstupních hodnot. Mezi sledované hormony patřily luteinizační hormon, folikulo-stimulační hormon, prolaktin, progesteron, testosteron a estradiol. Z tohoto úhlu pohledu užívání nepřináší Maka žádný prospěch (G. F. Gonzales et al., 2003).

Poznámka: Užívání jakékoliv formy Maky nevede ke zvýšení hladiny sérového testosteronu.

Maka a sexuální dysfunkce:

Dvacet mužů a devět žen, kteří díky antidepresivům trpěli k sexuální dysfunkci, bylo vybráno, aby se účastnilo studie zkoumající vliv užívání Maky na sexuální dysfunkci. Míra sexuální dysfunkce byla testována na základě dotazníků ASEX a MGH-SFQ. Účastnící byli rozděleni do dvou skupin. První užívala 1 500 miligramů Maky za den a druhá 3 000 miligramů za den. Skupina užívající 3 000 miligramů měla po vyhodnocení závěrečných dotazníků výrazně lepší skóre sexuální dysfunkce a tím pádem zlepšeného sexuálního života (Dording et al., 2008).

Maka jako energizér:

Užívání Maky dokázalo například zlepšit stavy úzkosti a deprese. Na základě sebepozorovacího dotazníku byla zjištěna větší míra vnímání nárůstu energie u osob používajících Maku v porovnání s placebo skupinou. Avšak je potřeba dalšího výzkumu, aby byl prokázán mechanismus účinku Maky jako energizéru (Gustavo F. Gonzales, Gonzales, & Gonzales-Castaneda, 2009).

Díky tomu, že Maka má vlastnosti energizéru, by z této skutečnosti mohli profitovat sportovci, kteří potřebují navýšit energii v průběhu výkonu, anebo před výkonem. Tong ve své práci zmiňuje pozitivní vlastnosti na větší psychickou pohodu sportovců, regeneraci a napomáhá i ke zlepšení sportovního výkonu (Tong, 2014).

Jak se Maka užívá?

• Standardní množství užívané dávky se pohybuje od 1 500 miligramu po 3 000 miligramů.
• Užívá se dlouhodobě v blízkosti jídla (opět využití synergického efektu látek).
• Forma Maky je různá. Můžete se dostat k vařenému kořenu, sušenému a alkoholovému extraktu. Nejčastěji se jedná ve výživových doplňcích o sušenou variantu.

Co si z toho vzít?

Užívání kořene Maky může mít díky vhodnému složení pozitivní vliv na sportovní výkon a následnou regeneraci. Maka se nejčastěji užívá ve formě tablet s drceným práškem z kořene v dávce 1 500 až 3 000 miligramů. Maka prokazatelně zvyšuje libido, má pozitivní vliv na tvorbu a hybnost spermií, zmírňuje projevy deprese a úzkosti, zlepšuje sexuální dysfunkci a může fungovat jako energizér. Červená Maka může mít pozitivní vliv na prostatu. Ani jeden druh Maky však nemá žádný vliv na tvorbu hormonů. Mechanismus účinku je doposud neznámý, avšak za hlavní biologicko aktivní látky jsou považovány macaridin, macaen, macamid, maka alkaloidy, benzyglucosinoláty a polyfenoly.

                                                                                                                                                                            Ondřej Klein

Bibliografie:

Cicero, A. F., Bandieri, E., & Arletti, R. (2001). Lepidium meyenii Walp. improves sexual behaviour in male rats independently from its action on spontaneous locomotor activity. Journal of Ethnopharmacology, 75(2–3), 225–229.

Dording, C. M., Fisher, L., Papakostas, G., Farabaugh, A., Sonawalla, S., Fava, M., & Mischoulon, D. (2008). A double-blind, randomized, pilot dose-finding study of maca root (L. meyenii) for the management of SSRI-induced sexual dysfunction. CNS Neuroscience & Therapeutics, 14(3), 182–191. https://doi.org/10.1111/j.1755-5949.2008.00052.x

Gonzales, G. F. (2012). Ethnobiology and Ethnopharmacology of Lepidium meyenii (Maca), a Plant from the Peruvian Highlands. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine: eCAM, 2012, 193496. https://doi.org/10.1155/2012/193496

Gonzales, G. F., Cordova, A., Gonzales, C., Chung, A., Vega, K., & Villena, A. (2001). Lepidium meyenii (Maca) improved semen parameters in adult men. Asian Journal of Andrology, 3(4), 301–303.

Gonzales, G. F., Córdova, A., Vega, K., Chung, A., Villena, A., & Góñez, C. (2003). Effect of Lepidium meyenii (Maca), a root with aphrodisiac and fertility-enhancing properties, on serum reproductive hormone levels in adult healthy men. The Journal of Endocrinology, 176(1), 163–168.

Gonzales, G. F., Gonzales, C., & Gonzales-Castaneda, C. (2009). Lepidium meyenii (Maca): a plant from the highlands of Peru–from tradition to science. Forschende Komplementärmedizin/Research in Complementary Medicine, 16(6), 373–380.

Lentz, A., Gravitt, K., Carson, C. C., & Marson, L. (2007). Acute and chronic dosing of Lepidium meyenii (Maca) on male rat sexual behavior. The Journal of Sexual Medicine, 4(2), 332-339-340. https://doi.org/10.1111/j.1743-6109.2007.00437.x

Shin, B.-C., Lee, M. S., Yang, E. J., Lim, H.-S., & Ernst, E. (2010). Maca (L. meyenii) for improving sexual function: a systematic review. BMC Complementary and Alternative Medicine, 10, 44. https://doi.org/10.1186/1472-6882-10-44

Tong, J. (2014). Study on the Value of Yunnan Maca in Sports Nutrition. Atlantis Press. https://doi.org/10.2991/gefhr-14.2014.55

Valerio, L. G., & Gonzales, G. F. (2005). Toxicological aspects of the South American herbs cat’s claw (Uncaria tomentosa) and Maca (Lepidium meyenii) : a critical synopsis. Toxicological Reviews, 24(1), 11–35.