Pojďme si na začátek říci vše potřebné o lepku, a jakým vývojem si prošlo poznání o této složce potravy, nacházející se hlavně v obilovinách, jako je ječmen, žito, pšenice, špalda, a částečně i v ovsi. V naší kuchyni se tedy lepek nachází v pečivu, těstovinách, snídaňových cereáliích, pivu atd. Je tedy poměrně obtížné si život bez této složky potravy představit. Nicméně existuje skupina osob, celiaků, kterým kontakt s lepkem spouští autoimunní reakci, kdy imunitní systém chybně napadá střevní stěnu po požití potraviny obsahující lepek. Tyto osoby zpravidla ihned po kontaktu vykazují známky nevolnosti (nadýmání, křeče, průjem), únavy, či špatné koordinace. Tato skupina je ale poměrně málo početná, a tvoří okolo 0,1 % světové populace. Proč je tedy kolem lepku takové podzvižení i u osob, kterých se tato autoimunní reakce netýká, a neměli by po kontaktu s lepkem zaznamenávat žádné z výše uvedených symptomů? Protože realita je jiná, a množství osob, kteří při kontaktu s potravinou obsahující tuto složku, některou z výše uvedených nepříjemností trpí, je poměrně velké.
Narozdíl od celiakie ale pro tento stav, často zvaný intolerance na lepek, dosud neexistovaly žádné biologické markery (ukazatele), a z krevního, či jiného rozboru není patrná žádná reakce těla na výše uvedenou složku. Stejně tak tyto osoby „nepochodí“ u gastroenterologa, který si také ničeho podezřelého zpravidla nevšimne.
V minulých letech tedy neexistovalo uspokojivé vysvětlení pro nepříjemnosti spojené s konzumací potravin obsahujících lepek, a stavy nevolnosti či malátnosti byly přisuzovány psychice jedince. Tyto osoby byly poté zařazovány do skupiny trpící syndromem dráždivého tračníku.
V roce 2013 vyšla zajímavá studie, která zaznamenala mírnění gastrointestinálních potíží u osob, trpících syndromem dráždivého tračníku, po omezení potravin, které měly vysoký obsah tzv. FODMAP’s (fermentable oligo- di- mono- and polyols), tedy skupiny sacharidů, které mohou u osob s citlivějším zažíváním způsobovat zažívací potíže, a které jsou hojně zastoupeny například v pečivu. V této době se tedy zdálo, že ne lepek samotný, ale výše uvedená skupina sacharidů činí lidem problémy.(1)
V nejnovější studii, která vyšla v červenci tohoto roku, se ale karta opět mírně obrací. Vědci z Kolumbijské univerzity prokázali, že osoby, které po pozření lepku trpí nevolností mají oslabenou střevní stěnu, a tím dochází k zánětlivému procesu v rámci celého těla. Prokázali tedy, že symptomy, kterými osoby trpí nejsou pouze výplodem jejich fantazie. Důvod je ten, že u celiaků se jejich autoimunní reakce odehrává pouze v trávicím traktu (markery prokazující zánět nebyly zvýšeny v celém těle). Imunitní reakce je tedy schopná neutralizovat mikroorganismy nebo jejich složky, které by mohly vyvolávat systémové onemocnění.
U osob citlivých na lepek, které ale netrpí celiakií, je situace jiná. Tyto osoby neměly zvýšené množství T-lymfocytů, které jsou charakteristické pro osoby trpící celiakií, ale na druhou stranu měly zvýšené množství markeru, který indikuje poškození střevní stěny, a koreluje s markery v krevním séru, které jsou zodpovědné za systémovou infekci. Systémová infekce nastává díky výše popsanému oslabení střevní bariéry, kdy se mikroorganismy a jejich složky mohou dostávat přes střevní bariéru dále do krve. Ve zkratce – u osob, které netrpí celiakií, po kontaktu s lepkem dochází k imunitní reakci celého organismu, zatímco u celiaků dochází k zánětu pouze ve střevním traktu. (2)
U osob, které trpí negativními reakcemi na přítomnost lepku ve stravě je tedy žádoucí po dobu několika týdnů, či měsíců lepek vyřadit, aby se mohla střevní bariéra obnovit, a potraviny s lepkem mohly být posléze lépe přijímány.
Zatímco u velké části populace může být vyřazení lepku z potravy pouze módním výstřelkem, pro určitou skupinu lidí (cca 1% populace) může jeho vyřazení znamenat výrazné zlepšení jejich zdravotního stavu. Zdá se tedy, že díky této poslední studii je tajenka, hledající důvod vyvolávání symptomů způsobeným lepkem, konečně vylustěna.
U dalších článků se na vás budu těšit.
Jakub Kalus
Reference:
1) HALMOS, Emma P., Victoria A. POWER, Susan J. SHEPHERD, Peter R. GIBSON a Jane G. MUIR. A Diet Low in FODMAPs Reduces Symptoms of Irritable Bowel Syndrome. DOI: 10.1053/j.gastro.2013.09.046. ISBN 10.1053/j.gastro.2013.09.046. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0016508513014078
2) UHDE, Melanie, Mary AJAMIAN, Giacomo CAIO, et al. Intestinal cell damage and systemic immune activation in individuals reporting sensitivity to wheat in the absence of coeliac disease. Gut. , gutjnl-2016-311964-. DOI: 10.1136/gutjnl-2016-311964. ISSN 0017-5749. Dostupné také z: http://gut.bmj.com/lookup/doi/10.1136/gutjnl-2016-311964
