L-Arginin - Vše, co potřebujete vědět
Arginin se dostal do popředí zájmu díky příznivým účinkům na kardiovaskulární systém a tím pádem se také dostal do hledáčku sportovců, kteří chtějí podpořit svůj výkon. Za povšimnutí u nich také stálo, že tato látka může dopomoci k rychlejší regeneraci během přestávky mezi sériemi cvičení. Co všechno vlastně tato látka ovlivňuje?
Arginin je semi-esenciální aminokyselinou, která se stejně jako všechny aminokyseliny běžně nachází ve stravě. Výraz semi-esenciální znamená, že je látka za určitých podmínek nezbytná a stává se tak nezbytnou součástí stravy. K těmto stavům zejména dochází v období růstu, při zvýšené tělesné námaze nebo při nemoci. Arginin se syntetizuje v průběhu močoviného cyklu v játrech a také v ledvinách. Z argininu se dále syntetizují biologicky aktivní látky jako třeba kreatin a oxid dusnatý.
Přirozeným zdrojem argininu jsou: zelený hrášek, vaječný bílek, burské oříšky, čokoláda, obiloviny, kuřecí a krůtí vývary. Vhodným zdrojem se jeví také sezamová a dýňová semínka a lískové oříšky. V poslední době na oblibě získávající arašídové máslo je také zajímavým zdrojem argininu. Největší biodisponibilitu (využitelnost) mají však vývary díky absenci balastních látek (mezi něž patří například vláknina) („Foods highest in Arginine", b.r.). V následujícím textu se zaměříme na to, jaký vliv má užívání argininu na organismus (Wu & Morris, 1998).
Efekt suplementace Argininem:
Arginin podmiňuje vznik oxidu dusnatého. Ten je součástí mnoha předtréninkových „nakopávačů“, jelikož jeho aktivitou vzniká vazodilatace (roztažení, zvětšení průměru cévní stěny). Vlivem vazodilatace může být dopraveno k pracujícím svalům více živin, které dokáží zlepšit sportovní výkon. Působením oxidu dusnatého na cévní stěnu dochází k regulaci napětí cévních stěn, krevního tlaku, průtoku krve a dalším biologickým změnám. Na základě výše popsaného efektu přináší oxid dusnatý významné léčebné účinky, zejména snížení krevního tlaku a zlepšení prokrvení. Důležité je uvědomit si, že oxid dusnatý vzniká prakticky v každé buňce organismu, takže není tělu cizí (Pindur, 2013).
Historická odbočka:
Roku 1914 v průběhu I. sv. války byl pozorován na dělnících plnících nitroglycerin do dělostřeleckých granátů nízký krevní tlak - což souviselo právě s produkcí oxidu dusnatého. Na základě tohoto pozorování se začal nitroglycerin používat k léčbě anginy pectoris a následně i látky stimulující tvorbu oxidu dusnatého k léčbě kardiovaskulárních onemocnění (Pindur, 2013).
Zpět k efektům:
Účinek doplňování argininu u pacientů s vysokým krevním tlakem zkoumala skupina vědců z Řecka. První skupina dostávala 6g argininu denně a druhá kontrolní skupina dostávala placebo. Všichni účastnící trpěli vysokým krevním tlakem a měli podobné výsledky zdravotního vyšetření. U skupiny užívající arginin došlo ke zlepšení průtoku krve, a tím pádem k mírnému poklesu krevního tlaku (Lekakis et al., 2002).
Autoři studie zkoumající přidanou hodnotu argininu v léčbě obézních pacientů s cukrovkou zjistili zajímavé výsledky. Po dobu 21 dní se 33 účastníků drželo předepsaného dietního opatření v kombinaci s odporovým tréninkem (posilování). Následně byli účastnící rozděleni do dvou skupin a pokračovali v zavedeném programu s rozdílem, že první skupina užívala 8g argininu denně a druhá pouze placebo. Všichni účastníci zhubli, avšak skupina užívající arginin dokázala zhubnout více a zlepšit si metabolismus sacharidů (pokrok v léčbě cukrovky II. typu) (Lucotti et al., 2006).
Studie zabývající se sportovním výkonem:
Efekt užívání argininu na zlepšení výkonu v odporovém tréninku si dali za cíl prozkoumat na univerzitě v brazilském Riu de Janeiru. Patnáct mužů bylo rozděleno do dvou skupin. První užívala arginin v dávce 6g denně a druhá dostávala placebo. Skupiny byly testovány na izokinetickou kontrakci bicepsu s protokolem tří sérií po deseti opakováních. Studie ukázala zlepšení prokrvení pracujícího svalstva u skupiny dostávající arginin a tím pádem rychlejší regeneraci. Rozdíl v silovém výkonu pozorován však nebyl (Alvares et al., 2012).
Stejně designovaná studie jako předchozí s tím rozdílem, že skupiny dostávaly nápoj obsahující 10 gramů argininu, respektive neobsahující, hodinu před cvičením o střední intenzitě nebo o maximální intenzitě. Systolická (vypuzující krev do krevního řečiště) složka krevního tlaku byla nižší u skupiny užívající arginin stejně jako spotřeba kyslíku a tím pádem se prodloužila i doba výkonu. Toto zjištění naznačuje, že by podávání argininu mělo zlepšovat sportovní výkon (Bailey et al., 2010).
Jak arginin užívat?
Z výše popsaných studií vyplývá, že nejčastěji zkoumaná dávka argininu je 6 gramů za den. Pro zlepšení podávaného sportovního výkonu lze dávkovat 3 – 6 gramů hodinu před tréninkem. Pro celkové zvýšení hladiny oxidu dusnatého v organismu lze použít protokol sestávající se ze tří dávek 5 – 6 gramů za den. Nutno však podotknout, že požití jednorázové dávky 10 gramů může vyústit v zažívací potíže.
Co si z toho vzít?
Užívat arginin formou doplňku stravy je vhodné zejména v situacích spojenými s civilizačními onemocněními, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka II. typu. Byl prokázán pozitivní vliv užívání argininu na zlepšení krevního tlaku, uvolnění napětí cévní stěny, zvýšení kapacity oxidu dusnatého v organismu a zlepšení metabolismu sacharidů.
Z hlediska sportovního výkonu existuje řada studií, které potvrzují pozitivní vliv užívání argininu a další toto tvrzení vyvrací. Nepopíratelný je však fakt, že urychluje regeneraci díky zvýšenému průtoku krve, dokáže prodloužit sportovní aktivitu díky lepší dodávce kyslíku pracujícím svalům a zároveň se podílí pozitivně na regulaci krevního tlaku. Sportující jedinec s hypertenzí by mohl být považován za vhodného kandidáta, který by těžil z užívání argininu.
Ondřej Klein
Reference:
Alvares, T. S., Conte, C. A., Paschoalin, V. M. F., Silva, J. T., Meirelles, C. de M., Bhambhani, Y. N., & Gomes, P. S. C. (2012). Acute l-arginine supplementation increases muscle blood volume but not strength performance. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism = Physiologie Appliquee, Nutrition Et Metabolisme, 37(1), 115–126. https://doi.org/10.1139/h11-144
Bailey, S. J., Winyard, P. G., Vanhatalo, A., Blackwell, J. R., DiMenna, F. J., Wilkerson, D. P., & Jones, A. M. (2010). Acute L-arginine supplementation reduces the O2 cost of moderate-intensity exercise and enhances high-intensity exercise tolerance. Journal of Applied Physiology, jap.00503.2010. https://doi.org/10.1152/japplphysiol.00503.2010
Foods highest in Arginine. (b.r.). Získáno 10. leden 2017, z http://nutritiondata.self.com/foods-000089000000000000000-2w.html?
Lekakis, J. P., Papathanassiou, S., Papaioannou, T. G., Papamichael, C. M., Zakopoulos, N., Kotsis, V., … Stamatelopoulos, S. F. (2002). Oral L-arginine improves endothelial dysfunction in patients with essential hypertension. International Journal of Cardiology, 86(2–3), 317–323.
Lucotti, P., Setola, E., Monti, L. D., Galluccio, E., Costa, S., Sandoli, E. P., … Piatti, P. (2006). Beneficial effects of a long-term oral L-arginine treatment added to a hypocaloric diet and exercise training program in obese, insulin-resistant type 2 diabetic patients. American Journal of Physiology. Endocrinology and Metabolism, 291(5), E906-912. https://doi.org/10.1152/ajpendo.00002.2006
Pindur, A. (2013). Oxid dusnatý a jeho úloha v organismu (Bachelor’s thesis). Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Získáno z https://is.muni.cz/th/380785/fsps_b/Bakalarska_prace
Wu, G., & Morris, S. M. (1998). Arginine metabolism: nitric oxide and beyond. The Biochemical Journal, 336 ( Pt 1), 1–17.
