Nejprve je třeba si vysvětlit, na jakých principech je ketogenní dieta postavena, a v čem spočívá její kouzlo. Při tomto přístupu ke stravování tvoří tuky více, než 2/3 denního energetického příjmu (bílkoviny a v malé míře sacharidy tvoří zbývající část). Po určité době se u tohoto přístupu ke stravování tvoří tzv. ketony, což jsou vedlejší produkty metabolismu tuků, které mohou být využity jako zdroj energie v době klidu a během fyzické aktivity o nízké intenzitě. 1
Tento přístup vede k vyššímu využití zdrojů tuků během výkonu - na této premise je postaven celý koncept ketogenní diety, která je založena na tom, že zdroje tuků v lidském těle jsou během výkonu prakticky nevyčerpatelné i u toho nejhubenějšího atleta, což nelze říci o sacharidech, které je často nutno v době kolem a během výkonu doplňovat, a pokud by se zvýšila využitelnost tuků pro sportovní výkon, sacharidy, které přirozeně slouží jako hlavní zdroj energie u aktivit o vyšší intezitě, by prakticky nebyly potřeba - zda je tato premisa pravdivá se dočtete dále.
Zastání nemá tato dieta u sportovců, kteří podstupují velké množství utkání během roku s krátkými pauzami mezi nimi (hokej, fotbal, basketbal), jelikož ketogenní dieta vyžaduje několik týdnů k adaptaci organismu na tvorbu ketonů a překlenutí nepříjemných stavů spojených s nedostatkem sacharidů, jako je malátnost, podrážděnost, či celková únava. Tento proces by tedy zasahoval do tréninkových a zápasových výsledků sportovce - jedinou možností by bylo si na ketogenní dietu zvyknout během pauzy mezi dvěma sezonami. Vhodnější se však jeví tento přístup ke stravování u sportů, které mají jeden hlavní vrchol v roce, jako je například běh na dlouhé tratě, triatlon, či cyklistika, případně může být tento přístup ke stravování využit ve světě fitness, kde zřídka hraje maximální výkon a setiny vteřiny, které dělí vítěze od poražených, roli.
V současné době je známo, že se na tomto přístupu ke stravování dá uběhnout maraton, případně absolvovat cyklistický závod. Otázkou ale v tomto případě není, zda se něco dá, ale zda je tento přístup lepší, než zažitá vysocesacharidová strava, která u cyklistů či běžců často dosahuje příjmu 8-12 gramů sacharidů na kilogram tělesné hmotnosti - jedná se tedy o naprostý protipól ke ketogenní dietě.
Na jedné z prvních studií, která zkoumala vliv ketogenní diety u cyklistů, došlo u některých osob ke zvýšení ujeté vzdálenosti na kole, u jiných však byl výsledek stejný, nebo i horší. Může se tedy zdát, že efekt ketogenního přístupu stravování na sportovní výkon je značně individuální.2 Důležité je však poznamenat, že i u cyklistů, u kterých ujetá vzdálenost narostla, došlo ke zhoršení výkonu v pasážích o vyšší intenzitě, jako je například výjezd do kopce, či závěrečný spurt.3 Nyní je nasnadě otázka: Jde cyklistovi na Tour de France spíše o to, zda by zvládnul ujet dalších 50 km nad rámec délky dané etapy, nebo o to, aby dokázal vynaložit co nejvyšší úsilí v závěrečném kopci nebo spurtu?
K potvrzení nevhodnosti ketogenní diety u aktivit o vyšších intenzitách, jako je například závod, přispěla i pouze několik dnů stará studie, u které skupina využívající ketogenní přístup ke stravování sice zvýšila VO2 max (stejně jako vysocesacharidová skupina) a využití tukových zásob během výkonu (jejich oxidaci), ale zároveň také zvýšila i množství kyslíku, které tkáně vyžadovaly ke správnému fungování, což vedlo ke zhoršení výkonu na závodní úrovni u chodců během kvalifikace na olympijské hry 2016. 4
Ketogenní dieta může tedy sloužit osobám, kterým nevyhovuje strava bohatá na sacharidy a touží po zlepšení tělesné kompozice a zároveň nemají ambice k podávání výkonů na špičkové úrovni, případně u sportovců, u nichž hraje roli uběhnutá/ujetá vzdálenost, a nezáleží jím na čase - pozitivní efekty ketogenní diety se projevují hlavně u fyzické aktivity o nízké a střední intenzitě.
Pro vrcholové sportovce se však tento přístup nehodí, jelikož adaptace na něj vyžaduje dlouhou dobu během níž se často sportovci cítí malátní a "vyšťavení", a tento přístup se projeví na výkonu, který odpovídá vysoké tréninkové či závodové/zápasové zátěži vlivem zhoršeného množství vynaložené síly a také vyšších požadavků na kyslík, který je potřebný k oxidaci (využití) tukových zásob. Stejně jako dlouho trvá si na ketogenní dietu navyknout, tak také dlouho trvá návrat od tohoto typu stravování k „běžné“ stravě, jelikož se při ketogenní dietě zhoršuje schopnost těla využívat v takové míře glykogen, přechod k "běžnému" stravování tedy může také zabrat dlouhou dobu a podepisovat se na výkonu či tělesné kompozici sportovce. Klasická a léty ověřená vysocesacharidová strava se tedy stále jeví jako nejlepší přístup pro podávání co nejlepšího sportovního výkonu 5
Jakub Kalus
Reference:
1) Volek JS, Noakes T, Phinney SD. Rethinking fat as a fuel for endurance exercise. Eur J Sport Sci. 2015;15(1):13-20.
2) Phinney SD, Bistrian BR, Evans WJ, Gervino E, Blackburn GL. The human metabolic response to chronic ketosis without caloric restriction: preservation of submaximal exercise capability with reduced carbohydrate oxidation. Metab Clin Exp. 1983;32(8):769-76.
3) Phinney SD. Ketogenic diets and physical performance. Nutr Metab (Lond). 2004;1(1):2.
4) Burke LM, Ross ML, Garvican-lewis LA, et al. Low Carbohydrate, High Fat diet impairs exercise economy and negates the performance benefit from intensified training in elite race walkers. J Physiol (Lond). 2016;
5) Jeukendrup AE, Carbohydrate intake during exercise and performance. Nutrition. 2004:20(7-8)669-77.
