Cholesterol je látka, která se přirozeně vyskytuje v našem organismu. Spousta lidí mu přisuzuje negativní účinky, ale pravdou je, že jeho funkce jsou pro naše zdraví velmi důležité – zodpovídá za podobu membrány každé buňky v našem těle, stejně tak je důležitý pro tvorbu vitaminu D, či testosteronu.
Naše tělo si vytváří dostatek cholesterolu samo, ale malé množství také přijímá z potravy, hlavně z vajec, tučnějšího masa, nebo plnotučných mléčných výrobků.Hlavním předmětem našeho zájmu a důvodem, proč je cholesterol spojován s rizikem srdečního onemocnění jsou jeho přenašeče - lipoproteiny. Těchto struktur existuje několik druhů, ale nejznámější jsou dva podtypy:
- HDL – high density lipoprotein
- LDL – low density lipoprotein.
Podtyp LDL tvoří okolo 60-70 % celkového množství lipoproteinů v našem těle. Často je mu přisuzován název „zlý“, protože je spojovaný s aterosklerózou a tvorbou usazenin v cévách. Čím více tohoto lipoproteinu v našem těle máme, tím je vyšší riziko srdeční příhody. 1,2 Velikostně existuje LDL lipoproteinů několik typů, a je prokázáno, že osoby s velkou prevalencí malých LDL části mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.3 I přesto je hlavním rizikovým faktorem počet těchto částic, ne jejich velikost.
Podtyp HDL je často označován jako „hodný“, jelikož přepravuje přebytečný cholesterol z našich cév do jater, kde je poté cholesterol buď využit k dalším účelům anebo vyloučen, a HDL lipoproteiny tedy mají ochranný účinek na zdraví našich cév a srdce. 4,5
Jaký vliv na poměr mezi jednotlivými podtypy lipoproteinů má strava samotná? V poslední době se ukazuje, že minimální. Ukazuje se, že množství cholesterolu, které je obsaženo v potravě, a toho, který je v krvi, spolu souvisí jen velmi málo. Naše tělo si totiž dokáže samo nastavit množství cholesterolu, které vyprodukuje – pokud je tedy příjem cholesterolu z potravy nižší, tělo si jej vyprodukuje více, a naopak. 6,7
Výjimkou mohou býti takzvaní hyperrespondenti (cca 20% populace), u kterých po pozření potravin s vysokým obsahem cholesterolu krevní cholesterol mírně narůstá, jedná se ale o nárůst HDL lipoproteinů a také LDL lipoproteinů o velké velikosti, který není spojován s vyšším rizikem vzniku srdečního onemocnění. 3,8,9,10
Naprostá většina populace se tedy dokáže adaptovat na vyšší příjem cholesterolu z potravy tím, že jej naše tělo začně vyrábět méně samovolně
Krevní cholesterol samotný není jediným rizikovým faktorem vzniku srdečních chorob. Další faktory mají také podíl na jejich vzniku. Patří sem zánětlivé procesy, oxidativní stres, vysoký krevní tlak, či kouření.
Studie, která vedla k rozšíření paniky ohledně cholesterolu byla před několika desetiletími prováděna na králících, což jsou býložravci, kteří cholesterol ve své stravě nepřijímají – špatná interpretace dat poté vedla k několik desítek let trvajícímu rozruchu. V současné době však studie opakovaně prokazují, že cholesterol přijímaný potravou nemá žádný efekt na zvýšení výskyt srdečních onemocnění. 11,12
Jak jsou na tom potraviny s vysokým obsahem cholesterolu?
Například u tolik obávaných vajec se zjistilo, že zvyšují podíl HDL lipoproteinů oproti LDL a mají tedy ochranný efekt na naše srdce, což je opačný efekt, než se dlouhá léta proklamovalo.13 Potraviny s vysokým obsahem cholesterolu jsou paradoxně možná jedny z nejzdravějších, které známe. Kromě zmiňovaných vajec sem patří hovězí maso, plnotučné mléčné výrobky, mořské plody, rybí olej, nebo játra.
Závěr:
S vysokým krevním cholesterolem se tedy musí bojovat jinými způsoby. Velký vliv na jeho snížení má naše hmotnost. Některé potraviny mají tu vlastnost, že cholesterol snižují – patří sem hlavně ovoce a zelenina, nebo ořechy. Obrovský efekt na náš cholesterol má fyzická aktivita.
Zdravý životní styl a kontrola hmotnosti tedy naše srdce ochrání mnohem více, než vyhýbání se potravinám s vysokým obsahem cholesterolu.
Jakub Kalus
Reference:
1) The Lipid Research Clinics Coronary Primary Prevention Trial results. I. Reduction in incidence of coronary heart disease. JAMA. 1984;251(3):351-64.
2) Stamler J, Wentworth D, Neaton JD. Is relationship between serum cholesterol and risk of premature death from coronary heart disease continuous and graded? Findings in 356,222 primary screenees of the Multiple Risk Factor Intervention Trial (MRFIT). JAMA. 1986;256(20):2823-8.
3) Packard C, Caslake M, Shepherd J. The role of small, dense low density lipoprotein (LDL): a new look. Int J Cardiol. 2000;74 Suppl 1:S17-22.
4) Toth PP. Cardiology patient page. The "good cholesterol": high-density lipoprotein. Circulation. 2005;111(5):e89-91.
5) Bostan M, Uydu HA, Yildirmis S, et al. Pleiotropic effects of HDL subfractions and HDL-associated enzymes on protection against coronary artery disease. Acta Cardiol. 2015;70(3):333-40.
6) Fernandez ML. Rethinking dietary cholesterol. Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2012;15(2):117-21.
7) Jones PJ, Pappu AS, Hatcher L, Li ZC, Illingworth DR, Connor WE. Dietary cholesterol feeding suppresses human cholesterol synthesis measured by deuterium incorporation and urinary mevalonic acid levels. Arterioscler Thromb Vasc Biol. 1996;16(10):1222-8.
8) Kratz M. Dietary cholesterol, atherosclerosis and coronary heart disease. Handb Exp Pharmacol. 2005;(170):195-213
9) Weggemans RM, Zock PL, Ordovas JM, Ramos-galluzzi J, Katan MB. Genetic polymorphisms and lipid response to dietary changes in humans. Eur J Clin Invest. 2001;31(11):950-7.
10) Djoussé L, Gaziano JM. Dietary cholesterol and coronary artery disease: a systematic review. Curr Atheroscler Rep. 2009;11(6):418-22.
11) Jones PJ. Dietary cholesterol and the risk of cardiovascular disease in patients: a review of the Harvard Egg Study and other data. Int J Clin Pract Suppl. 2009;(163):1-8, 28-36.
12) Berger S, Raman G, Vishwanathan R, Jacques PF, Johnson EJ. Dietary cholesterol and cardiovascular disease: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2015;102(2):276-94.
13) Fernandez ML. Dietary cholesterol provided by eggs and plasma lipoproteins in healthy populations. Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2006;9(1):8-12.
