Necháme tentokrát stranou fyzický vzhled, který může být pro někoho motivující, někdo další si ale řekne, že jako sportovec z plakátu vypadat nepotřebuje, fotky progressu vystavené na instagramu a celý „boom“ okolo fitness jej také míjejí obloukem a motivační složka tu tedy chybí.

Tento článek tedy nebude o „břišácích“, velkých bicepsech, ani vydřepovaných zadcích, tedy o okem viditelných, pro někoho příliš povrchních aspektech. Podíváme se ale společně na to, jaké nám nízké procento tělesného tuku přinese výhody, které výrazně zlepší náš zdravotní stav a kvalitu života.

Zde jsou tedy důvody k tomu, proč držet procento tělesného tuku na uzdě:

Důvod č.5: Vaše kolena a lokty vám poděkují

Osteoartritida je degenerativní nemoc postihující naše klouby, která vyvolává ztrátu chrupavky, a postupně takto dochází k poškození kostí, které se o sebe dotýkají. Ve finálních stádiích, kdy jsou ztráty chrupavky významné, si představte, že o sebe dřou dva kameny, a dostanete přibižně obraz toho, jak (ne)fungují vaše kolena a lokty. Tato nemoc je častá, a její riziko se zvyšuje s věkem, což je fakt, který většina populace přijala.

Osoby trpící touto nemocí se dostávají do začarovaného kruhu, kdy vám bolest nedovolí provádět tolik fyzických aktivit, což vyústí k tomu, že vaše klouby nejsou zatěžovány, což má zá následek to, že okolní svalstvo se stává ochablé, což vede k tomu, že síly při došlapu nejsou správně rozloženy, což vede k dalšímu zhoršování našeho stavu, a takto se dále točíme v kruhu.

Na vznik tohoto onemocnění má ale velký vliv i naše tělesná váha a potažmo množství podkožního tuku. Studie prokázala, že vznik osteoartritidy jednoho kolene je 6x vyšší u obézních pacientů, než u kontrolní skupiny. U obou kolen toto riziko bylo dokonce 18x vyšší.

Vztah mezi těmito riziky zde ale není přímo úměrný tělesné váze, ale také se odvíjí od množství tukové tkáně, která je metabolicky aktivní a podílí se na zánětlivých procesech v našem těle.

Pokud tedy chcete zůstat fyzicky aktivní bez bolesti co nejdéle, je snížení vašeho tělesného tuku velmi výhodné. (1,2)

Důvod č.4: Budete mít lepší spánek

Představte si situaci, kdy vám během spánku na vaše dýchací cesty tlačí plíce které jsou zatíženy tukovou vrstvou, a vám se takto sníží přívod kyslíku, až dojde k zástavě dechu na určitý časový interval. Děsivé, že? Tento stav se nazývá syndromem spánkové apnoe. Na tomto jevu se také podílí hormony vylučovány tukovou tkání, a dojde ke změně hormonální signalizace. Okolo 25% dospělých osob tímto syndromem trpí. U obézních osob tímto trpí až 50 % populace. (3)

Pokud trpíte lehkých stadiem spánkové apnoe, a dále se zvyšuje vaše tělesná hmotnost, riskujete velmi velké zhoršení vašich podmínek, které se s přibývající váhou zhoršuje až o tisíce procent.

U dětí je tento stav ještě více děsivý, jelikož přibližně 47 % obézních dětí tímto syndromem trpí, zatímco u neobézních dětí se jedná pouze o 3 %. (4)

Je nutné si říci, že spánek je největší regulátor našeho metabolismu, pokud je tedy náš spánek špatný, je velmi narušen i náš metabolismus. Tyto poruchy metabolismu poté vedou ke zvýšenému výskytu zánětlivých procesů, rychlému stárnutí buněk a jejich oxidaci, a hormonálním nerovnováhám, a všechny tyto aspekty zvyšují riziko chronických onemocnění v dlouhodobém horizontu.

O tom, jaký má dostatečný spánek efekt na naši pracovní, sportovní, či tvůrčí činnost už asi ani není třeba se zmiňovat

.

Důvod č.3: Zlepší se vaše vnímání chutí

Tento aspekt je zatím nejméně probádaný, i tak věřím, že vás argumenty v následujících větách přesvědčí. Tato věta možná vyzní zvláštně, ale ukazuje se, že lidé kteří trpí obezitou, nedokážou jídlo správně vychutnat. Pojďme si toto tvrzení rozvést: Zatím není jasné, zda zvýšené množství tukové tkáně mění vaše vnímání chutí, či zda vaše chutě mění váš apetit, a tento jev vede ke zvyšování množství tuku. Také nevíme, zda tyto osoby více touží po odměně, tedy pocitu, který jim toto jídlo přinese, či zda si toto jídlo skutečně vychutnávají v momentě, kdy jej konzumují.

Co ale víme jsou následující fakta:

Lidé se liší v tom, jak dobře a jak citlivě jsou schopni vnímat jednotlivé chutě a vlastnosti. Jedna z hypotéz zní tak, že pokud nejsme schopni jídlo dostatečně chuťově vnímat, máme potřebu jej přijímat více. Lidé z vysokým BMI (body mass index) mají tendence se vyhýbat trpkým chutím, a také je u nich obecně zvýšená míra nechutenství (6). Pokud si uvědomíme, že například většina zeleniny je svým způsobem trpká, dostáváme se k jádru problému. Nacházíme takto tedy vztah mezi vyšší tělesnou hmotností, vyhýbáním se chuťově neatraktivním potravinám, a touze po sladkých či tučných pokrmech, které mají výraznou chuťovou složku.

U zvířecích modelů bylo dokázáno, že:

• U myší, které byly systematicky překrmovány došlo ke změně funkce buněk, které se podílely na vnímání chutí (5)
• U myší, které díky obezitě více toužily po velmi sladkých, či velmi tučných pokrmech došlo alespoň ke částečnému zlepšení těchto tužeb po snížení jejich tělesné váhy
• Myši, které podstoupily operaci, která je zbavila velké části tukové tkáně se vrátily na původní/správný způsob chování, kdy je tolik nelákaly sladké, či tučné pokrmy.

Abychom naše poznatky shrnuli:

• Lidé se zvýšeným podílem tukové tkáně mají jiné vnímání chutí
• Jiné vnímání chutí mohlo být důvodem, proč se tito lidé stali obézními
• Obezita mohla být důvodem, proč mají tyto osoby jiné vnímání chutí... anebo oboje

Pokud si uvědomíme, že pokrmy, které jsou největšími strašáky, a kterým se snažíme vyhýbat, jsou velmi sladké, či velmi tučné, velmi kořeněné, či jinak velmi chuťově výrazné, vidíme, proč po těchto pokrmech obézní jedinci často „sáhnou“, a jak je těžké se z tohoto bludného kruhu vymotat. Méně chuťově výrazné pokrmy jim totiž nemusí poskytnout takový pocit nasycení.

Důvod č.2: Váš imunitní systém bude fungovat na plné obrátky

Nejprve si opět musíme uvědomit ten fakt, že naše tuková tkáň není pouhou zásobárnou energie, či něčím, co si jen tak nečinně „leží“ v našem těle. Jak už bylo napsáno, tuková tkáň je endokrinní, a dokáže tedy produkovat hormony či cytokiny (signální proteiny, účastnící se imunitních odpovědí). Jako u všecho zde platí, že je potřebné zachovat určitou rovnováhu. Pokud máme přirozené množství tělesného tuku, naše imunita funguje skvěle, pokud jej máme příliš velké množství, začnou se dít nepříjemné věci. Zvýšené BMI je spojováno s vyšším výskytem infekcí dýchacích cest, infekcemi žaludku, či infekcemi v ústní dutině. Proč vlastně? Protože přílišné množství tukové tkáně sekretuje velké množství molekul, zodpovědných za imunitu. Časem se ale může stát to, že v tomto velkém množství není naše tělo schopné rozpoznat skutečnou potenciální hrozbu pocházející zvenčí, a dochází k infekcím. (7)

Důvod č.1: Lepší zotavení z operací, či po porodu

U osob se zvýšeným množstvím podkožního tuku zabere operace více času, s čímž je spojeno vyšší riziko vzniku infekce, případně mohou nastat i jiné komplikace. Jsou také případy, kdy obézní osoby operaci potřebují, ale nemůže jim být poskytnuta, případně se výrazně zhoršuje jejich rekonvalescence. U porodu osob trpících obezitou dochází až v polovině případů k porodu pomocí císařského řezu, a také je zde vyšší riziko infekcí. U pacientů, kteří mají za sebou operaci kýly se vlivem obezity také velmi zvyšuje riziko obnovení. Předpokládám, že zdravé dítě, či operaci bez následných komplikací chce mít každý, a nízké procento tuku výrazně zvyšuje naše šance na úspěch (8,9,10)

Závěr:

Sami vidíte, že důvody popsané výše nemají prakticky nic společného s vaším vzhledem, ale spíše s kvalitou vašeho života. Rozhodně vám nechci říkat, co máte dělat, ale doufám, že alespoň někomu z vás umožnil tento článek nahlédnout na tuto problematiku jiným úhlem pohledu, a pomůže vám, či lidem ve vašem okolí na cestě ke zdravějšímu já.

U dalších článků se na vás budu těšit.                                                                                                                                  Jakub Kalus

Zdroje:

1) Hart DJ, Spector TD. The relationship of obesity, fat distribution and osteoarthritis in women in the general population: the Chingford Study. J Rheumatol. 1993 Feb;20(2):331-5.

2) Heidari B. Knee osteoarthritis prevalence, risk factors, pathogenesis and features: Part I. Caspian J Intern Med. 2011 Spring;2(2):205-12.

3) Bonsignore MR, McNicholas WT, Montserrat JM, Eckel J. Adipose tissue in obesity and obstructive sleep apnea. Eur Respir J. 2012 Mar;39(3):746-67. doi: 10.1183/09031936.00047010.

4) Arens Raanan, Muzumdar Hiren. Childhood obesity and obstructive sleep apnea syndrome. Journal of Applied Physiology Feb 2010, 108 (2) 436-444; DOI:10.1152/japplphysiol.00689.2009.

5) Maliphol AB, Garth DJ, Medler KF. Diet-Induced Obesity Reduces the Responsiveness of the Peripheral Taste Receptor Cells. Ishimaru Y, ed. PLoS ONE. 2013;8(11):e79403. doi:10.1371/journal.pone.0079403.

6) Garcia-Burgos D, Zamora MC. Facial affective reactions to bitter-tasting foods and body mass index in adults. Appetite. 2013 Dec;71:178-86. doi: 10.1016/j.appet.2013.08.013. Epub 2013 Aug 30.

7) de Heredia FP, Gómez-Martínez S, Marcos A. Obesity, inflammation and the immune system. Proc Nutr Soc. 2012 May;71(2):332-8. doi: 10.1017/S0029665112000092. Epub 2012 Mar 20.

8) Bamgbade OA, Rutter TW, Nafiu OO, Dorje P. Postoperative complications in obese and nonobese patients. World J Surg. 2007 Mar;31(3):556-60; discussion 561.

9) Bomberg H, Albert N, Schmitt K, Gräber S, Kessler P, Steinfeldt T, Hering W, Gottschalk A, Standl T, Stork J, Meißner W, Teßmann R, Geiger P,Koch T, Spies CD, Volk T, Kubulus C. Obesity in regional anesthesia–a risk factor for peripheral catheter-related infections. Acta Anaesthesiol Scand. 2015 Sep;59(8):1038-48. doi: 10.1111/aas.12548. Epub 2015 Jun 4.

10) Marchi J,  Berg M, Dencker A, Olander EK, Begley C. Risks associated with obesity in pregnancy, for the mother and baby: a systematic review of reviews. Obes Rev. 2015 Aug;16(8):621-38. doi: 10.1111/obr.12288. Epub 2015 May 28.